Občanské sdružení Za krásnou Olomouc formulovalo základní výtky vůči předloženému Návrhu územního plánu Olomouce. Vzhledem k tomu, že Návrh ÚP je dosti nesrozumitelný a jeho prostudování vyžaduje značné úsilí, koncipovali jsme své námitky nikoliv jako přesně definované konkrétní výhrady k jednotlivým lokalitám, nýbrž jako jakési širší tematické okruhy.
1.Výšky
Jako problematickou spatřujeme výškovou hladinu 19/23 především v jihovýchodní části širšího centra města. Jde o výškovou úroveň nové Přírodovědecké fakulty UP, a lze tak přímo na místě ověřit, že taková úroveň kompletně zakrývá pohled na městské dominanty. Jako vhodnější shledáváme uplatnění výškové hladiny 17/21 (resp. s výškou maximálně 21m), neboť tato zástavba je ověřena v lokalitě podél Masarykovy třídy (nájemní domy z první republiky s 5–6 obytnými podlažími). Na druhou stranu by bylo vhodné umožnit porušení výškové hladiny např. až o 6 m na velmi malé části zastavěné plochy konkrétního domu, např. 1/5, což by mohlo umožnit provedení dominantních nároží apod.
Nepřijatelnou pro nás je i plošná výšková hladina 29 m podél Třídy Kosmonautů, neboť opět zbytečně zakrývá městské dominanty z velké části města dále na jihovýchod. Pro prostorové působení městské třídy stačí již zmíněná výšková hladina 21 m. Výšku 29 m je možné zachovat v prostoru navazující na přednádražní prostor, který je už domy s touto výškou zastavěn.
Zastavění „plynárenského“ poloostrova výškovou hladinou 21m by bylo vhodné snížit na 15m, aby nedošlo k zakrytí kopulí chrámu sv. Michala z pohledu od relaxační zóny podél řeky Moravy (od jihu). Výšková hladina umožňuje příjemné bydlení v 3–4 podlažních domech, jak je tomu v lokalitě okolí Rooseveltovy ulice.
Problematická může být výšková regulace 15 m v celém východním pásu periferie, kde může dojít k výstavbě rozlehlých hal ve zcela odlišném měřítku, než je okolní původní zástavba (Chválkovice, Hodolany, Holice). Bohužel už ověřeno logistickou halou Kaufland.
2.Suburbanizace
Jelikož jsou dosud nevyčerpané plochy pro bydlení i průmysl ve stále platném územním plánu, neznáme důvod k navyšování dalších zastavitelných ploch. Jde především o periferní městské části (Holice, Chválkovice, Nemilany, Slavonín, Neředín) a o satelitní městské části (Nedvězí, Týneček, Svatý Kopeček, Droždín). Přikláníme se k výstavbě uvnitř města, konverzím brownfields (VOP Šibeník, Vojenské stavby Nový Svět) a rozvojových ploch při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně a v Povelu za ulicemi Jeremiášova a Hraniční. Je nejvýše nutné zabránit jevu zvanému urban sprawl a připravit podmínky pro vytvoření kvalitní městské nízkopodlažní zástavby přiměřené výšky a intenzity osídlení (např. 4 podlažní bytové nebo rodinné domy) s kvalitními veřejnými prostranstvími. Domníváme se, že zmíněné lokality (ale i další) lze kvalitně zastavět pouze na základě kvalitních regulačních plánů a urbanistických soutěží.
Velmi problematický je rozvoj průmyslových ploch v katastru Holice. Je přímo předurčen pro umístění logistických hal, případně montoven, které jsou Strategickým plánem města Olomouce nahlíženy jako problematické a nežádoucí. Město by se mělo zaměřit na znalostní ekonomiku a připravit jí plochu ve výše zmíněných lokalitách. Došlo by tak i k žádoucímu promíchaní funkcí (zaměstnání, bydlení) a k posílení kompaktnosti města. Pro srovnání je dobré si připomenout, že úspěšný Český technologický park v Brně (zaměřující se na znalostní ekonomiku, výzkum a vývoj a navazující drobnou výrobu) v současnosti zaměstnává na ploše pouhých 5 ha na 4.000 zaměstnanců (což je pravděpodobný počet všech nezaměstnaných v Olomouci). Výše zmíněné lokality o celkové orientační rozloze 100 ha plně zajistí potřeby pracovních míst a bytů pro obyvatele města na příštích 50 let.
3.Tramvajová trať do areálu Fakultní nemocnice
Domníváme se, že je nutné pro zkvalitnění dopravní obslužnosti FN obnovit trasu tramvajové trati v ulici I. P. Pavlova s podjezdem pod ulicí Albertovou. Výsledkem by byly komfortní obsluha nízkopodlažní tramvají (5–10 minut z centra města) a omezení nutnosti používat automobil. Toto řešení je v důsledku stárnutí obyvatel, kteří budou závislí na častější specializované ambulantní péči, o to závažnější.
4.Přerušení poutní aleje na Svatý Kopeček
I když je výstavba východní tangenty v nedohlednu, varujeme před likvidací unikátní barokní krajinné kompozice přerušením poutní aleje na Svatý Kopeček. Není možné takto násilným způsobem oddělit městské části, které na sebe po staletí navazují (Chválkovice a Samotišky, resp. Svatý Kopeček). Nekolizní křížení komunikací je nutno řešit jiným způsobem. Jako zbytečné spatřujeme i plánované řešení východní tangenty v šířce 2 + 2 jízdní pruhy. Z prognózy Ředitelství silnic a dálnic do roku 2040 je zřejmé, že kapacitně je zcela dostačující standardní silnice 1. třídy 1 + 1 jízdní pruhy s bočními nouzovými pruhy a mimoúrovňovým křížením.
5.Výškové stavby
Jelikož i nadále budou developeři prosazovat výstavbu výškových budov s cílem zviditelnit se, považujeme za důležité vytvořit předem vhodné podmínky pro jejich případné umístění tak, aby byly šířeji respektovány a nenarušovaly nepřijatelným způsobem historické panorama města. Z ekonomických hledisek nejsou v žádném případě výškové stavby v olomouckém prostředí odůvodnitelné, mohou však pomoci, třebaže to není nutné, při identifikaci nových částí města.
