Médii už v květnu proběhly informace o znovu zahájeném územním řízení ve věci Šantovka Tower. Víme, že žádost o závazné stanovisko orgánů památkové péče spolu s investorem znovu podává i město Olomouc. To je věc, která občana Olomouce může znepokojit nejdřív. Není totiž zdaleka pravidlem, aby se město muselo stavět do role spolužadatele v případě, že vlastní pozemky, jež ten či onen investor pro realizaci svého záměru potřebuje. O to víc překvapí čerstvá výtka primátora Martina Majora na adresu rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera, který vyzývá k otevřené diskusi nad tímto ožehavým tématem a nabízí pro ni prostory. Pokud primátorovi chování univerzity nepřijde dost nestranné, jak se pak dá nazvat chování vedení města? Oba primátoři – ten minulý i ten současný – se zaštiťují nezávislým posouzením případu státní správou. Ale je tomu opravdu tak?
U první žádosti v březnu 2013 plnou moc pro společnost Alfaprojekt (která společnost SMC Development a.s. v této věci zastupuje) za olomoucký magistrát signoval právě tehdejší náměstek primátora, Martin Major. Zda to byl on, kdo stejný krok udělal letos, anebo některý z jeho současných náměstků, vlastně už není tak podstatné. V každém případě je však znepokojující, že se totéž opakuje prakticky beze změn. Po všech kritických připomínkách odborné veřejnosti, po hlasitém volání stovek, ba tisícovek občanů a po negativním vyznění přezkumného řízení Olomouckého kraje se město Olomouc podepisuje pod tutéž žádost. Jistě, investor odstranil formální nedostatky své žádosti, ale podstata věci se nemění. Opět žádá o novostavbu o 75 metrech výšky, v ochranném pásmu Městské památkové rezervace, které bylo vyhlášeno právě proto, aby podobně nesoudným záměrům zabránilo.
Krajský úřad označil v lednu tohoto roku závazné stanovisko Oddělení památkové péče MMOl (z října 2013) v mnoha bodech za nezákonné, jeho argumentaci za účelovou. Přesto se městu nezdá nic podivného na tom, že tutéž věc znovu podepíše a nechá ji posuzovat stejnými úředníky, kteří by si za odvedenou práci vysloužili spíše důtku (viz Přezkumné řízení Olomouckého kraje ve věci Šantovka Tower – plné znění k dispozici).
Svým systematickým počínáním nám město opravdu naznačuje, že je na straně investora. Kam až to může vést? Investor bude mít na čem stavět svou právní argumentaci, protože v dobré víře investuje do přípravných fází svého projektu, bez sebemenších náznaků odporu města. To má přitom na talíři už velkou kupu argumentů, že stavba je přinejmenším kontroverzní a že jako takovou by ji mělo posuzovat zvlášť obezřetně.
Platí, že investor zažádal o územní rozhodnutí v intencích stávajícího územního plánu, který výškové stavby neřeší a tudíž je umožňuje. Platí ale také, že je obecně známo, že dle nového územního plánu už by Šantovka Tower vyrůst neměla. Už tento fakt (schválený Návrh nového územního plánu) je i z právního hlediska dost silným argumentem, o nějž by se zastupitelé – ba i ti opoziční – mohli opřít, aby město nevystavili škodám jak finančním, tak kulturním.
Spiritualia – o protimluvech v architektuře
V posledním komentáři k vlastním plánům jiné sporné stavby, „duchovního a meditačního centra Spiritualia“, chlácholí odpůrce výškových staveb v Olomouci Josef Tesařík. Poukazuje na hospodářské a civilizační trendy a jako důkaz používá už stokrát vyvrácené klišé o výškových stavbách v jádrech evropských metropolí. Paříž ani Řím výškové stavby v blízkosti historického centra nestaví už pár desítek let, právě kvůli trpké zkušenosti s těmi, které vyrostly v éře dravého urbanismu 70. let minulého století. A Londýn? Mezi kulturními centry Evropy představuje výjimku, která přece nemusí být nutně hodná následování. Je však vůbec třeba poměřovat Olomouc s takovými velkoměsty? Není jedna z jejích hlavních deviz právě v dochovaném historickém dědictví, kterého si tolik cení všichni zahraniční návštěvníci a komentátoři? Bude-li panorama Olomouce, které se de facto stalo jejím symbolem, prokvétat dalšími a dalšími prosklenými strašáky, dosavadní kredit a důvěru návštěvníků rozhodně ztratí. Toužený rozvoj a přívětivé městské prostředí pro domácí i hosty se může a má odehrávat v parteru města obklopeném střídmými výškami, které historickým monumentům ponechají jejich primát, punc výjimečnosti a svátečnosti. Ničeho spirituálního se prorážením hodnot, jež na sebe váže historické panorama města, nemůžeme dočkat.
Dále k tématu:
Olomoucký deník: Šantovka Tower je zpátky ve hře. Stihne získat povolení?
Že je diskuse nad tématem výškových staveb v Olomouci potřebná, si nemyslí jen Iniciativa Občané proti Šantovka Tower. V rozhovoru pro Literární noviny architekt Osamu Okamura dobře postihl nešvary olomoucké kauzy. „Celý proces je od začátku nešťastný. Je to ukázkový příklad nezvládnuté komunikace s městem, neziskovými organizacemi a veřejností“, uvádí svoje zamyšlení Okamura. „V tuto chvíli je Šantovka Tower naprosto nevyargumentovaná. Pokud developer městu nedokáže, že mu projekt něco přináší, pak takový dům nemá právo na existenci. Nechápu, proč investor o své vizi více nediskutuje a nevyjadřuje se na veřejných fórech.“
