Tento přiléhavý příměr je více než sto let starým pojmenováním neblahých aktivit v historickém prostředí. Původně jím chtěli ochránci památek z Klubu Za starou Prahu v čele s Vilémem Mrštíkem, autorem stejnojmenného textu, poukázat na zhoubný dopad živelné „modernizace“ starého města pražského.
Sdružení Za krásnou Olomouc pracuje v jiných podmínkách, na pozadí jiných společenských poměrů a legislativy. Už v počátku svého vzniku vedli jeho členové diskusi o tom, zda neuvést v praxi periodické pejorativní ocenění se stejným názvem: Bestia triumphans!. Převážil nakonec názor upozorňovat spíše na počiny cenné, chvályhodné, takové, které městské – tedy nejen historické – prostředí ovlivňují pozitivně. A tak vznikla Cena Rudolfa Eitelbergera, loni udělená už potřetí.
Když se však zpětně díváme na kauzy, které sdružení Za krásnou Olomouc bylo nuceno už z podstaty své existence komentovat či ovlivňovat, vyniká z nich nad jiné pokus o prosazení záměru Šantovka-Tower, výškové budovy o 75 metrech v ochranném pásmu Městské památkové rezervace.
Nápady developerů jsou různé a sotva s nimi co naděláme. Od toho, aby se vešly do zákonem daných pravidel, je tady státní správa a samospráva, která by je měla hájit. A jak to dělá v Olomouci? Posviťme si na Oddělení památkové péče olomouckého Magistrátu. Jak vyplývá z posledních zpráv jeho vedoucí, Mgr. Kauerová, podruhé vydala kladné závazné stanovisko k témuž záměru. Až na drobné úpravy žádal investor (SMC Developement) o tentýž projekt na tomtéž místě, i když je všeobecně známo, že první závazné stanovisko orgánu památkové péče smetl ze stolu pro jeho nezákonnost Krajský úřad Olomouckého kraje. Upozorňoval tehdy nejen na formální nedostatky dokumentu, ale v mnoha bodech se dotýkal i věcné podstaty záměru.
Není tajemstvím ani to, že v mnoha obdobných kauzách tentýž úřad s poukazem na ochranné pásmo MPR rozhoduje a argumentuje přesně opačně, než v hájené kauze Šantovka Tower. Zapomíná na to, že je orgánem státní památkové péče? Mutuje pozvolna v Oddělení péče o silné investory?
Kladné závazné stanovisko bylo nachystáno pár dnů před schvalováním nového územního plánu. Počítal investor s tím, že se neschválí? Jeho zloba během samotného jednání a následné mediální výhružky by tomu nasvědčovaly. Územní plán je schválen – pro ty, kteří celou věc sledovali s nelibostí, to znamená alespoň malou výhru, protože další výškové stavby v blízkosti historického jádra už by dle něj vyrůst neměly. Anebo se najde ještě nějaká cesta, či spíše klička, jak záměr prosadit? Bude opět dlážděná „dobrýmy úmysly“ Oddělení památkové péče?
Půjde-li to takto dále, bude muset naše sdružení k ceně Bestia triumphans sáhnout. A už teď je předem jasné, který z kandidátů by měl největší šance na vítězství.
4. 10. 2014, ZKO
Procházka podél řeky Moravy s diagnostikem stavu olomouckých mostů, specialistou na konstrukce a dopravní stavby Ing. Petrem Fryčákem a urbanistou Ing. Vilémem Švecem.
Procházka po kroměřížské Květné zahradě, zvané též Libosad, s architekty Petrem Valentou a Antonínem Novákem z architektonické kanceláře DRNH, spoluautory rekonstrukce Květné i Podzámecké zahrady, a se specialistou na zahradní architekturu, historikem umění Ondřejem Zatloukalem. Máme příležitost si prohlédnout právě zrekonstruovanou zahradu, která patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku.