potlesk sklidila Šváchova slavnostní přednáška nazvaná Dějiny umění bojující. Profesor vysvětlil, co jej v jeho vědecké kariéře dostrkalo do pozic „aktivisty“ – neschopnost a neochota úředníků a politiků naslouchat názorům odborníků. „S Olomoucí a olomouckou univerzitou mě spojuje velmi těsné pouto. Některé mé aktivity ve prospěch olomouckých památek i ve prospěch kvalitní současné architektury všichni nadšeně nevítají, proto je pro mě Cena Františka Palackého velkou vzpruhou. Zpět do pomyslné věže ze slonové kosti se už nevrátím. Můj motiv zůstat na cestě aktivismu spočívá i v tom, že si velmi přeji, aby předměty mého zájmu zůstaly zachovány,“ řekl Rostislav Švácha. Dodal, že část z ocenění, které je spojeno s finanční odměnou 50 tisíc korun, předá sdružení pro kulturu, urbanismus, památkovou péči a životní prostředí Za krásnou Olomouc, ve kterém působí.Rostislav Švácha využívá své znalosti moderní architektury i odbornou autoritu jednak k poznání barokní architektury, jednak k rehabilitaci okrajových či opomíjených témat, jako je například sportovní architektura v publikacích Start či Naprej. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, v roce 2014 cenu Mezinárodního olympijského výboru Sport et Art, v roce 2015 pak Cenu České komory architektů. Jeho kniha Paneláci, kterou napsal společně s Lucií Skřivánkovou, získala v roce 2018 cenu Magnesia Litera za nejlepší dílo naučné literatury. Jako představitel spolku Za krásnou Olomouc využívá svou odbornou autoritu i na podporu a k prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století.
„Rostislava Šváchu a jeho ohromující dílo snad není ani potřeba představovat, jeho žáci jsou dnes rozeseti po celém světě. Publikoval řadu zásadních monografií a studií. Osobně mě snad nejvíce zaujaly jeho publikace z nedávné doby, například Naprej, zabývající se analýzou sportovní architektury v historické perspektivě,“ uvedl Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého.
Slavnostního aktu a přednášky prof. Rostislava Šváchy se účastnili jak akademičtí pracovníci olomoucké univerzity a jiných vysokých škol, tak zástupci statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Hodslavic, rodné obce Františka Palackého.
Cena Františka Palackého je oceněním vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého. Byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého 14. června 1998. Uděluje ji jménem univerzity zpravidla jednou za dva roky rektor UP. Na odměnu 50 tisíc korun přispívá Obecní úřad v Hodslavicích a Městský úřad v Neratovicích. Mezi doposud oceněné patří například amerikanista a emeritní rektor Josef Jařab, kardinál Tomáš Josef Špidlík, historik Josef Polišenský či odborník na ústavní právo Pavel Rychetský.
Zdroj: ZKO a zpráva UP Milady Hronové.
V Olomouci jsem se narodil a prožil zde téměř sedmdesát roků svého života. Také svým profesním působením jsem se usilovně snažil ovlivňovat kulturu našeho města, prezentovat a uchovávat jeho jedinečné historické, urbanistické i památkové hodnoty: 16 roků jako vedoucí a dramaturg olomouckého Divadla hudby a potom 19 roků jako odborný pracovník Památkového ústavu, z toho posledních pět roků (1995 -2010) jako jeho územní ředitel. Ve svém diskusním příspěvku chci apelovat na zabránění neodůvodněného a ve všech ohledech jednoznačně nepříznivého záměru výstavby tzv. „specifické výškové dominanty„ nazývané současnou vytříbenou hanáčtinou „Šantovka Tower“. Nechci zde snášet odborné argumenty pro negativní pohled na tento záměr. Jen doporučuji porozhlédnout se po blízkém zahraničním okolí a poučit se z jiných zkušeností při řešení obdobných problémů.
Mgr. Michal Bartoš, PhD./ Ekolog a pedagog se zájmem o téma enviromentální etiky a veřejného prostoru, od roku 1989 zaměstnanec Odboru životního prostředí MMOL, přes vedoucího Oddělení ekologické výchovy se dostal v roce 2007 do pozice ředitele Centra ekologických aktivit Sluňákov, dnes již celostátně respektované instituce, v jejímž čele stojí dodnes. Také jeho vazba na architekturu je přímá – výsledky práce nesou prestižní ocenění Grand Prix architektů 2007 a dokonce nominaci na evropskou Cenu za architekturu – cenu Miese van der Rohe. V roce 2014 obdržel s kolegy Cenu města Olomouce za počin roku (Dům přírody).
ařab, CSc, dr. H. c./ Český amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel a bývalý senátor, první porevoluční rektor Univerzity Palackého v Olomouci, následně rektor Středoevropské univerzity. Působil jako hostující profesor na řadě zahraničních univerzit. Byl členem rady a zastupitelstva v Olomouci v porevolučních letech, později ve dvou volebních obdobích senátorem Parlamentu České republiky. Získal Cenu primátora města Olomouce 2015! V roce 2017 převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Stříbrnou pamětní medaili Senátu.
sef Štulc/ Čelný představitel památkové péče České republiky zabývající se teoretickými otázkami ochrany památek a metodami praktické péče. V letech 1990–2002 byl ředitelem Státního ústavu památkové péče. Do roku 2009 pracoval jako vedoucí konzervátor Národního památkového ústavu. Je viceprezidentem Českého národního komitétu ICOMOS a předsedou Pracovní skupina pro památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a pro památky žádající o zápis na tento Seznam. Je členem Vědecké rady pro státní památkovou péči Ministerstva kultury.
Sc./ Přední historik umění a architektury, vysokoškolský pedagog. Je absolvent olomoucké univerzity (1971-1976) a od porevolučních let působí na místní Katedře dějin umění. Reprezentuje rovněž Ústav dějin umění České akademie věd. Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17. až 21. století. Je respektovanou osobností české i mezinárodní teorie architektury. V roce 2013 získal hned dvě zásadní ocenění: Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury a Poctu České komory architektů za rok 2013. Publikoval stovky vědeckých prací a knih, z nichž – namátkou – ta poslední, (mapující poválečnou panelovou výstavbu) získala v tomto roce (2018!) prestižní cenu Magnesia Litera.
V pondělí 4. 6. dvacet zastupitelů odsouhlasilo způsob, s jakým se několik ministerských, městských a externích právníků vypořádalo s námitkami investora Šantovka Tower ke Změně č. 2 územního plánu. Elaborát dokonalý! Chyběly tři hlasy a už bychom skoro měli klid. To znamená, že do lokality, kde má vyrůst obytný věžák, by se vrátila výšková regulace, která platí pro celé území města. Jedenáct zastupitelů bylo proti, tedy de fakto se dá říct, že investrovi fandí (ODS, ČSSD – i přes tajné hlasování to dost kopíruje předchozí zastupitelstvo, kde se hlasovalo otevřeně). Jedenáct zastupitelů se zdrželo, čili asi nemá názor. To nás mrzí, protože se snažíme vysvětlit, že veřejný zájem, jímž bezpochyby ochrana památkových hodnot města je, má být prioritou. Nikdo nemůže předjímat výsledek soudu, který by ve finále rozhodl o případném finančním odškodnění investora kvůli promarněné investici. Můžeme však promarnit prestiž historické Olomouce pro budoucí generace?
