Naše sdružení Za krásnou Olomouc uspořádalo 12. listopadu 2014 spolu s dalšími subjekty tiskovou konferenci k vývoji kauzy Spirituália, záměru postavit další výškovou budovu v Olomouci. Patrně v reakci na tuto iniciativu se v Olomouckém deníku z 25. 11. objevil tzv. advertorial Josefa Tesaříka. Dozvíme se v něm hodně
o sousedských vztazích, ale málo o Spirituálii, která se svými dvanácti podlažími směle konkuruje sousednímu bytovému domu, který pan Tesařík odsuzuje . O tom, co pálí většinu odpůrců jeho záměru, totiž o opětovném narušení hodnot olomoucké památkové rezervace a jejího panoramatu, se Josef Tesařík nezmiňuje vůbec. Zato volá po funkci hlavního architekta, a co nás zvlášť mrzí, osočuje vedoucí oddělení územního plánování a architektury Odboru rozvoje a koncepce olomouckého magistrátu (OKR), architektku Janu Křenkovou.
Použijme slovník: „Advertorial kombinuje v názvu označení pro editorial, tedy redakční text, a reklamu (advertisement). Advertorialy jsou zkrátka méně zřejmou formou reklamy. Jejich čas přichází ve chvíli, kdy tradiční koncept reklamy přestává být funkční a kdy zákazníci reklamu buď ignorují, nebo jejím prvoplánovým sdělením nevěří.“
Silný investor, v tomto případě ředitel firmy Tesco SW a soukromé Moravské vysoké školy, má dost peněz na to, aby mu noviny otiskly, co potřebuje, a aby to pro nezasvěceného čtenáře vypadalo jako seriózní článek. Kde se však ztratil novináři běžně požadovaný názor protistrany? Jednoduše jakoby nebyl.
O něčem však Josef Tesařík ve svém textu nemluví. Nepadne ani slovo o aktérech aktuální kauzy, kteří odborně posuzují a rozhodují. Můžeme si proto domýšlet, proč má autor textu potřebu dehonestovat činnost magistrátního Odboru koncepce a rozvoje na příkladu šest let staré kauzy, v níž navíc ve finále rozhodoval stavební úřad, nikoliv onen pošpiněný OKR. Stavební úřad je teď totiž kamarád, ale OKR zlobí – stavební úřad vydal pro Spirituálii územní rozhodnutí i přes negativní stanovisko OKRu, opřené o seriózní odborný výklad.
Budou to patrně právě zamítavá posouzení výškových staveb, která OKR jako orgán státní správy a samosprávy opakovaně vydával ke všem obdobným záměrům (od BEA centra téhož investora, přes konkurenční Šantovku Tower až po Spirituálii). Autor advertorialu však neví, anebo nechce vědět, že to není jen názor či dokonce libovůle jednoho úřadu či úředníka. Zamítavé posudky v těchto případech vyplývají ze skutečně odborného posouzeni a hlavně z platné legislativy. Žádný jiný hlavní architekt v tom Josefu Tesaříkovi nepomůže, pokud ovšem vyloučíme protiprávní rozhodováni či jiné praktiky. Anebo jinak – pokud Josef Tesařík se silnými přesvědčovacími schopnostmi nepomůže k této funkci architektům Jakubovi Kynčlovi nebo Ladislavu Opletalovi, autorům jeho posledního stavebního záměru.
Nástin vývoje lokality bývalých kasáren 9. května zájemcům přiblíží dějiny areálu a hlavně klíčové momenty posledního vývoje kauzy Spirituália.
Sporných míst je hned několik: z podnětu investora zrušená územní studie regulující výšku zástavby, nesoulad narychlo vydaného územního rozhodnutí s novým územním plánem. A ještě něco zdůrazněme – bývalá Rada města Olomouce se neměla k tomu, aby jednoznačně veřejnosti vysvětlila, proč soukromý záměr další věže, tentokrát „jen“ 53 metrů vysoké, podpořila. Pod koberec v tichosti zametla návrh vlastního poradního orgánu, Odboru koncepce a rozvoje, aby jako účastník řízení uplatnila námitku vůči záměru a zamezila tak dalšímu poškození památkových hodnot, jak jej definuje Regulační plán městské památkové rezervace. Hájila tak veřejný anebo spíše privátní zájem?
Odbor koncepce a rozvoje naproti tomu hájí konzistentně svůj názor, jenž se shoduje s desítkami odborníků z České republiky. Panorama historického jádra města Olomouce by nemělo být poškozováno dalšími výškovými stavbami. OKR tento široce sdílený názor dokládá vlastními odbornými posouzeními včetně vizualizací. Ty poslední se Spirituálií byly veřejnosti dosud odepřeny, o. s. Za krásnou Olomouc je dává k dispozici. Že se kónický tvar horní části věže nevyjímá v sousedství kupolí Sv. Michala a ostatních architektonických památek města právě přívětivě, není třeba zdůrazňovat.