To co v roce 2012 začalo přátelským happeningem s dobře míněným varováním odborníků, nyní vrátil Nejvyšší správní soud znovu k projednání krajskému soudu.
Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.
Nejvyšší správní soud dnes vyhlásil rozsudek, jímž zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve věci žaloby veřejného ochránce práv podané podle § 66 odst. 3 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.
Krajský soud žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. To z důvodu, že vady a nezákonnosti napadeného územního rozhodnutí, které žalobce namítal, nedosahují požadované intenzity.
Nejvyšší správní soud odmítl argumentaci krajského soudu, podle níž je třeba vyjít výlučně z předchozích rozhodnutí soudů, která se v minulosti zabývala žalobou veřejného ochránce práv ve věci fotovoltaické elektrárny Moldava. V jejím případě byl závažný veřejný zájem shledán proto, že ke dni podání žaloby proti rozhodnutí o povolení stavby nebyly uděleny zákonem stanovené výjimky ze zákazu činnosti ve zvláště chráněném území a příslušná správní rozhodnutí byla vydána v důsledku trestné činnosti úředních osob.
Předseda rozhodujícího senátu a soudce zpravodaj Ivo Pospíšil k tomu blíže uvedl, že „tato předchozí rozhodnutí se týkala pouze jednoho z příkladů, kdy je dán závažný veřejný zájem na podání žaloby veřejným ochráncem práv. Nestanovila však žádný minimální a nepodkročitelný práh, kterého musí být dosaženo, aby byl stěžovatel aktivně procesně legitimován k podání žaloby ve veřejném zájmu.Naopak, relevantní je také judikatura, v níž se již soudy zabývaly obdobnými žalobami nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního, neboť obě ustanovení používají stejný pojem závažný veřejný zájem“. Rozdíl spočívá pouze v tom, že v případě nejvyššího státního zástupce se existence tohoto zájmu předpokládá, zatímco veřejný ochránce práv jej musí před soudem prokázat. V obou případech je však třeba zohlednit stejná kritéria a požadovanou intenzitu závažnosti veřejného zájmu. V případech žalob nejvyššího státního zástupce však již soudy v minulosti akceptovaly mnohem nižší intenzitu dotčení veřejného zájmu.
Rozhodující senát Nejvyššího správního soudu pak dospěl k závěru, že v současné kauze naplňuje požadavek závažného veřejného zájmu žalobní tvrzení veřejného ochránce práv týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je nepochybně ohrožen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby veřejným ochráncem práv. Podle soudu se zde sbíhá hned několik důvodů (také již dříve vyslovených judikaturou), pro které lze o nepodjatosti rozhodujícího orgánu pochybovat: předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou „podezřívavost“ vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru.
Krajský soud proto měl ve světle těchto skutečností provést důkazy, které veřejný ochránce práv k podpoře svých tvrzení navrhoval. Na krajském soudu proto nyní bude, aby je provedl a posoudil, zda ve věci opravdu existovalo systémové riziko podjatosti. To by v případě kladné odpovědi postačovalo k prokázání aktivní legitimace veřejného ochránce práv k podání žaloby ve veřejném zájmu.
Informace k rozsudku ze dne 24. 1. 2024 ve věci sp. zn. 1 As 174/2022. Celý rozsudek zveřejněn na www.nssoud.cz. Nebo zde.
Obstrukce při schvalování změny II Územního plánu Olomouc pokračují. Náprava vadného územního plánu a obnovení výškového limitu v lokalitě Šantovka se protahují na neuvěřitelných sedm let.
Na zastupitelstvu minulé pondělí (7. 3. 2022) nepomohla odborná prezentace ředitele Národního památkového ústavu v Olomouci Františka Chupíka ani argumenty zastupitelů z hnutí Pirátů+Starostů, ProOlomouc a Společně. Po dvouhodinové rozpravě s podporovateli ŠTW z řad ODS, ANO, ČSSD a KDU-ČSL předkladatel nakonec vyhověl investorovi R. Morávkovi a odložil hlasování až na zastupitelstvo v červnu. Důvodem má být vyčkávání na rozhodnutí Krajského soudu o ne/platnosti vydaného územního rozhodnutí pro ŠTW. Přitom projednávání této konkrétní věci u soudu rozhodně nebrání zastupitelstvu v tom, aby přijalo změnu právního dokumentu, který je obecné povahy.
Z některých názorů jsme nabyli dojem, že mnozí zastupitelé už nečtou ani důvodové zprávy a uniká jim podstata jejich poslání – čili hájení veřejného zájmu, na němž se skrze demokratický systém podílejí. Častým argumentem je, že výškové limity v Olomouci vlastně nastavuje kdesi od stolu Ministerstvo kultury. To se však brání jen tam, kde hrozí vážné narušení jím hájených veřejných (v tomto případě památkových) hodnot. Zbytek je a byl plně v režii pořizovatele a zpracovatele územního plánu. Investor Richard Morávek by tedy vinu na tom, že například na Velkomoravské nemůže stavět další věžáky, neměl házet na Ministerstvo kultury, ale na autory územního plánu, Knesl – Kynčl architekti. Z opačné perspektivy platí, že máme ochranné pásmo – vyhlášené a soudně potvrzené (investor bitvu o jeho neexistenci opakovaně prohrál), které má zabránit takovým stavebním aktivitám, které by narušily charakter a ráz MPR. Čili všude jinde dává smysl diskutovat o výškových stavbách, ale z logiky věci vyplývá, že ochranné pásmo MPR tím pravým bojištěm jistě nebude. Upozorňujeme na to už víc než deset let.
Že investor a architekt přitom usilují o to, aby se stavba ŠTW stala „vizuálně ohromující součástí panoramatu historického města„, dokládá samotný architektonický koncept dnes však už mnohokrát přežvýkaného projektu běžného internacionálního standardu. Přikládáme prezentaci ŠTW z webu ateliéru Benoy, která zmizela hned poté, co ji ředitel NPÚ promítl na pondělním zastupitelstvu.
Další chimérou je argument o zahušťování – povinné odstupové vzdálenosti takto vysoké stavby už jednou donutily investora ŠTW posunout ji o kus dál od zástavby v Šantově ulici. Oč více jdeme do výšky, o to dále musíme jít se zástavbou v okolí – argumentace ekonomickým využitím území je v tomto případě lichá. Olomouc navíc zdaleka nedospěla do stadia ekonomického tygra, který by podobný koncept zahušťování výškovou zástavbou obhajoval. A znovu podotýkáme – v případě ŠTW se pohybujeme na hranici druhé nejvýznamnější památkové rezervace v Česku. Jak vyplývá ze strategického plánu rozvoje města a dalších dokumentů, jsou identitou Olomouce (současně výhodnou i pro její re/prezentaci) kulturní hodnoty dané výjimečnou historií města, nikoliv prvoplánová soukromá investice imitující pokrok či rozvoj.
A potom nešťastné vizualizace a dokazování jejich dostatečnosti a věrohodnosti. Investor na zastupitelstvu nejdřív osočil – i jmenovitě – odpůrce projektu a poté ze lži nařkl ředitele NPÚ, když promítl obrázek ŠTW v nové poloze, kterak vedle kapucínského kostela vykukuje nad Dolním náměstím. Přitom tento obrázek figuruje v podkladech dodaných investorem do schvalovacího procesu územního řízení. Přikládáme níže (Vít Voženílek – Stanislav Popelka, Vizualizace viditelnosti Šantovka Tower, duben 2018, s. 7). Jelikož však pohled na ŠTW z plochy Dolního náměstí (ani mnohé další zásadní) nefigurují v seznamu 27 „důležitých pohledů“ definovaných územním plánem, Odbor památkové péče MMOl, který dal stavbě požehnání, je nevzal v potaz. Stejně tak z hodnocení vypadl například bod pohledu z Wittgensteinovy ulice, jelikož se de facto kryje s uvažovanou pozicí věžáku – přitom stačí popojít pár metrů a už se tělo převýšené stavby dostává do příkré konfrontace s charakteristickým měřítkem zástavby MPR a jeho historickými dominantami. Dalo by se pokračovat. Máme stále za to, že výkonný orgán památkové péče nedokázal zdůvodnit, proč mu tyto kolize nevadí, když v jiných případech vyhodnotil za problematické a zakázal mnohem nicotnější zásahy na území ochranného pásma MPR.
Zastupitelstvo o Změně II ÚP jednalo už několikrát. Vždy se našel důvod, jak nepostoupit dál. Jednou se bez diskuse zastánců projektu neodhlasovalo výborně připravené rozhodnutí o námitkách investora, jindy zasáhl exministr kultury, někdejší primátor A. Staněk, když začal „přehodnocovat stanovisko MK ČR“. Svou zdržovací roli sehrál opakovaně i zástupce pořizovatele návrhu, ing. Černý, když nerespektoval názor nadřízeného krajského úřadu. Jedinou výjimkou bylo zasedání zastupitelstva 8. 3. 2021, kdy byla vybrána a odhlasována jediná možná ze tří navrhovaných variant výšky zástavby, a to v souladu se stanoviskem nejen Ministerstva kultury, ale také Ministerstva obrany. Na toto se na posledním zastupitelstvu už úplně zapomnělo a všechna špína i falešné maskování dávno přislíbené podpory ŠTW se naházely na Ministerstvo kultury.
Vadný projekt je uměle chráněn dírou v územním plánu, která měla být dle soudu napravena do konce roku 2015. Máme rok 2022! Zastupitelé, kteří jsou zodpovědní za tvorbu územního plánu, ve své rozhodující většině projekt nepokrytě podporují nebo obstrukcím nadále pasivně (anebo alibisticky) přihlížejí. Mnozí se zaštiťují podporou developmentu, který snad zadlužené město vytáhne z aktuální patové finanční situace. Opravdu nejde začít spolupracovat s developery – ano, tolik potřebnými partnery města – nad čistým stolem?
ZKO, 13. 3. 2022
Chronologie a odkazy na starší komentáře k průběhu zasedání zastupitelstev, která řešila Změnu II Územního plánu Olomouc:
25. 5. 2015 – Soud ruší výškové limity nového územního plánu Olomouc v lokalitě Šantovka Tower s účinností od 31. 12. 2015
20. 3. 2015 – Zastupitelstvo rozhodlo o pořízení Změny č. II ÚP, která řeší zrušenou výškovou regulaci.
prosinec 2016 – Statutární město Olomouc obdrželo „memorandum“, v němž advokáti společnosti SMC Development a.s. uvádějí, že smlouva o spolupráci včetně závazků města je stále platná a upozorňují město na její již vzniklá porušení – především vydání nového územního plánu v září 2014. Zároveň důrazně varují před vyhlášením stavební uzávěry a před přijetím připravované změny územního plánu, které by mohly znemožnit výstavbu Šantovka Tower. (Neříká se tomu vydírání?).
10. 5. 2018 – povzbuzujeme zastupitele před dalším zasedáním
26. 4. 2019 – zastupitelstvo – pořizovatel Změny II oznámil, že po více než 6 měsících průtahů je ochoten dokumenty v květnu Zastupitelstvu předložit k projednání; zastupitelstvo uložilo Radě města předložit Změnu II na příští řádné zasedání zastupitelstva.
10. 5. 2019 – s ohledem na běžící územní řízení část zastupitelů /ProOl, Pi+Sta/ žádá o mimořádné zasedání zastupitelstva (chybí 1 podpis) – z dopisu zastupitelům 10. 5. 2019 citujeme: „Pro rozhodující 15. podpis jsme oslovili v první řadě ing. arch. M. Giacintova /KDU-ČSL/ – určeného zastupitele, který spoluzodpovídá za to, že změna územního plánu bude projednána v souladu se zákonem. Kolega zastupitel Giacintov odmítl podpořit svolání mimořádného zastupitelstva s vysvětlením, že stavební úřad údajně nevydá územní rozhodnutí pro ŠTW před konáním zastupitelstva 17. 6. 2019.“ – bohužel, stalo se tak 11. 6. 2019!
22. 5. 2019 – po Ministerstvu vnitra a Ministerstvu pro místní rozvoj a úřadu ombudsmana potvrdilo nezákonné obstrukce pořizovatele změny územního plánu (ing. M. Černého) také Ministerstvo kultury a Krajský úřad.
11. 6. 2019 – stavba Šantovky Tower získala od stavebního úřadu územní rozhodnutí. Podepsáni JUDr. Hyravá a ing. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou Mgr. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, konzistentními postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.
14. 6. 2019 – končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.
17. 6. 2019 – navazuje zasedání zastupitelstva – jak ta data do sebe dobře zapadají!Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze! Po ročních obstrukcích ing. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity.
27. 6. 2019 – územní rozhodnutí pro ŠTW nabývá právní moci, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.
11. 2. 2020 – VOP (Veřejný ochránce práv) podává na stavební úřad žalobu k ochraně veřejného zájmu.
12. 3. 2020 – Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dostal věc na starost, přiznal žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek.
8. 3. 2021 – Zasedání zastupitelstva – bod Změna č. II Územního plánu Olomouc – výběr varianty ze tří výšek, Ministerstvo kultury a Ministerstvo obrany shodně doporučují nejnižší, odhlasováno, přijato!, olomoucké zastupitelstvo učinilo první!!!! krok k finálnímu schválení Změny II územního plánu, která obnoví výškové limity v lokalitě Šantovka.
15. 2. 2022 – první jednání Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc
7. 3. 2022 – Více než dvouhodinová, avšak bezvýsledná diskuse nad Změnou II. Územního plánu Olomouc, viz výše
Na úvod je třeba upozornit na dvě jiné zásadní události
11. 6. 2019 získala stavba Šantovky Tower územní rozhodnutí stavebního úřadu. Podepsáni p. Hyravá a p. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou p. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.
14. 6. 2019 končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.
17. 6. 2019 navzuje ono neslavné ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA – jak ta data do sebe dobře zapadají! Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze!
Po ročních obstrukcích p. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM – viz jména v zelených rámečcích:
opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity. Soud je v roce 2014 zrušil, ale doporučil postup, jak veřejný zájem dál chránit. Pořizovatel takto vynucenou „Změnu 2“ územního plánu kvalitně odůvodnil a vypořádal se i s připomínkami investora. Všechno málo. Podobný scénář už tu ostatně byl na zastupitelstvu 4. 6. 2018. Ano, už pět let město napravuje vadný územní plán! Nyní hlasovalo pro Změnu č. 2, čili pro rovné podmínky všech obyvatel města, 22 zastupitelů. K vítězství chyběl jen jeden hlas. Proti přijetí (a tudíž proti veřejnému zájmu deklarovanému v této kauze zejména souladem s územně plánovací dokumentací a zákonem o památkové péči) bylo rovněž 22 členů zastupitelstva. Z 11 otevřeně se hlásících k projektu ŠTW za něj horovali zvláště pánové Martin Major a Milan Feranec. Zde na přátelské fotografii i s právníkem Petrem Konečným, dalším aktérem této kauzy.
Zbývajícíh 11 hrdinů se opět zdrželo svého práva hlasovat.
Výsledek? Otevřené dveře pro stavbu 78m vysokého bytového domu v ochranném pásmu památkové rezervace. Tam kde jiní nemohou postavit jedno patro navíc, vyvyolený může vyrukovat s novostavbou rovnou o 22 patrech. Za nové zajímavé informace pak vděčíme p. Majorovi – díky němu už víme, jak to tehdy, v roce 2014, bylo. Když se schvaloval územní plán s nepohodlnými výškovými limity, vyvolení už dávno pracovali na jeho změně. Přišly však volby a ono to nevyšlo. Pohádka o klientelismu si tak na svůj šťastný konec musela chvíli počkat.
V bloku návrhy, připomínky a podněty veřejnosti přednesl Alexandr Jeništa následující . Viz také videozáznam.
„Vážený pane primátore, vážené dámy a pánové,
Rád bych za kolegy ze spolku ZKO pronesl pár slov k aktuální situaci kolem tzv. kauzy Šantovka Tower. Ve vysílání OLTV minulý pátek pan primátor Žbánek zmínil, cituji, že „ta skupinka aktivistů, která proti ŠTW a výškové budově začala vystupovat, vlastně využila toho, že ne vše kolem tohoto projektu vždy bylo úplně transparentní a srozumitelné třeba i veřejnosti a také, že je to téma „zastřené oparem standartních a nestandartních kroků“.
Rychle rekapituluji, že Spolek upozorňoval na riziko spojené s výstavbou výškových budov v ochranném pásmu MPR už v roce 2011, kdy vznikal koncept územního plánu. Naše stanovisko podpořila veřejnost laická i odborná formou dvou veřejných shromáždění, několika veřejných diskusí a tří podpisových akcí. Jak si mnozí z vás mohou pamatovat, na konci roku 2013 jsme předali vedení města Olomouckou výzvu, již podepsalo 2372 občanů. Již tehdy jsme důrazně varovali před nebezpečím ohrožení památkových hodnot města, netušíce zhola nic o budoucích hrozbách investora odvolávajícího se k tzv. Plánovací smlouvě a Smlouvě o spolupráci.
Do zmíněné skupinky aktivistů lze zařadit například 27-člennou vědeckou radu generální ředitelky Národního památkového ústavu čítající odborníky z oblasti památkové péče, architektury a urbanismu, kteří vyjádřili své jednoznačné NE jmenovanému záměru 19. září 2013.
Nejinak tomu je s názorem Ministerstva kultury ČR hájícího kontinuálně názor o představě výškových limitů od roku 2008. Podobné časové kontinuum a týž názor – tedy že v lokalitě, jíž neradi familiárně říkáme Šantovka –žádná věž stát nemá, hájí od roku 2008 Odbor koncepce a rozvoje magistrátu. Patří jmenované odborné instituce také do zmíněné skupinky aktivistů?
Vidíme, že spektrum odpůrců není skupinka, spíše pestrá skupina. Vychází z odborného názoru, v němž hodnotu Olomouce ztotožňují spíše s historickým odkazem, než s neurvalým a pravidla nerespektujícím stavebním rozvojem. Přesto se za těch 10 let, co téma leží na stole, nedaří vybřednout z oparu, který v televizním spotu zmínil pan primátor. Nyní máte jako nová reprezentace města možnost tento stav změnit.
Jsme si vědomi, že jako zastupitelé nejste v komfortní pozici vůči závazkům vyplývajícím z již zmíněné „smlouvy o spolupráci“, domníváme se však, že i vydíraný má jistá práva. Smlouva funguje jako strašák a paralyzuje možnost města vystupovat suverénně ve veřejnoprávních kompetencích – například schválit změnu územního plánu. Tohoto strašáka vytáhl na červnovém jednání předchozího zastupitelstva i bývalý primátor a dnes ministr kultury Antonín Staněk, jehož rezort právě teď shodou okolností přehodnocuje vlastní konzistentní stanoviska hájená v kauze už od roku 2008. Na tomtéž zasedání však také vystoupil Dr. Konečný, autor právního rozboru smlouvy, který zopakoval, že smlouva o spolupráci z r. 2010 je právně sporná, „může být částečně neplatná pro neurčitost či rozpor se zákonem“, neplatnost však musí konstatovat soud.
Vážené zastupitelky a vážení zastupitelé, při vědomí toho, co zde nezaznělo k tématu v předchozích rozpravách, mi dovolte apelovat na vaši odvahu aktivně se podílet na utváření budoucího obrazu města. Ve věci výškových limitů to při probíhajícím územním řízení o bytovém domě vyšším než radniční věž, lze udělat jedině tím, že neprodleně projednáte a bude hlasovat o změně č. II územního plánu. Za tu nemalou skupinku aktivistů, můžu sdělit, že vypořádání investorových námitek k této změně je podle nás vypracováno na nejvyšší odborné úrovni a je z faktického hlediska nezpochybnitelné.
V této kauze však nejde jen o podobu jedné výškové budovy. Jde v ní o víc. O rovné právní prostředí v našem městě, v němž mají všichni stejná práva bez ohledu na vliv a majetkové poměry. Jde o upřednostnění hodnot města, o něž jsme se nezasloužili, před individuálním zájmem tyto hodnoty použít a finančně zhodnotit. Jde o nastavení budoucích vztahů města se všemi dalšími investory a developery, v němž by město mělo a snad i chce hrát úlohu aktivní a sebevědomou, nikoli defenzivní a podřízenou. A v neposlední řadě jde o budoucí podobu demokracie v našem městě bez oparu nestandardních a nesrozumitelných kroků, o nichž vlastně velmi trefně mluvil pan primátor.“
Náš příspěvek vzbudil dlouhou ropravu, která se přelila do bodu „Různé“. Za uvedení Územního plánu města do pořádku bojovali aktivně zastupitelé z politického hnutí ProOlomouc s podporou Pirátů, Starostů a hnutí Společně. Děkujeme za podporu, leč zdá se, že koalice už má tento problém vyřešený dlouho dopředu.
Na projednání vypořádání se s námitkami investora a tím pádem ani na přijetí Změny č. 2 ÚP opět nedošlo. Teď už lze otevřeně říci, že se čeká jen na vydání územního rozhodnutí pro stavbu Šantovka Tower. A to se někteří snažili předstírat, že tomu tak není. Například radní Holpuch se zlobil, že se Změna 2 ÚP jmenovitě spojuje s jedním investorem a s jednou stavbou. Zlobil se také, že Ministerstvo kultury před lety nastavilo výškové limity nesmyslně pro celé město. Zapoměl už ale osvětlit, že je takto nastavilo v reakci na předkládaný návrh územního plánu, který (ač se to od tohoto dokumetu očekává) žádné limity nastavené neměl. A proč? Kvůli jedné zcela konkrétní stavbě, zcela konkrétního investora, drze spoléhajícího na to, že se skrytou podporou politického zákulisí se mu podaří prosadit tak absurdní projekt jakým je věžová stavba v ochranném pásmu MPR. Aspoň v tomto můžeme být zcela otevření.
Vážený pane primátore,vážení radní a zastupitelé města Olomouce,je to více jak 5 let, co jsme jako profesní skupina otevřeným dopisem naléhavě žádali vaše předchůdce o ochranu města před záměrem vybudovat v blízkosti historického centra výškovou stavbu "Šantovka Tower".Měli jsme 3 hlavní důvody, pro které stále považujeme tuto stavbu za nežádoucí:1) nevratně poškozuje urbanistické a architektonické hodnoty, kulturní dědictví2) je v rozporu s pravidly3) je neetickáVaše neochota přijmout změnu územního plánu, která by konečně odvrátila tuto hrozbu, je pro nás velikým zklamáním.Obzvláště bolestné je opakované selhání nevyšší autority ve vedení města, po Martinu Novotném, Martinu Majorovi i Vás, pane primátore Antoníne Staňku.Kdo jiný by měl dokázat chránit město před jeho zbytečným poškozením, zvláště, můžete-li se opřít o celou řadu objektivních faktů, odborných posudků, včetně jednoznačného stanoviska Ministerstva kultury, které je zřizovatelem státní památkové péče.Od naší první výzvy uběhlo bez mála dva tisíce dnů. Podle našich informací je otázkou již jen pouhých desítek dnů, kdy svým dosavadním postojem umožníte investorovi dokončit územní řízení, ve kterém mu bude nevratně otevřena cesta k naplnění jeho záměru.Pane primátore, v těchto dnech jste převzal do své péče ministerstvo kultury. Je to podruhé v novodobých dějinách, po osvíceném Pavlu Dostálovi, kdy je kultura svěřena opět do rukou Olomoučana. Nedovolte prosím, aby toto období bylo spojováno se selháním elit, neschopných chránit jedinečné kulturní dědictví tohoto krásného města.V Olomouci 12. července 2018Hana Bělařová, Tomáš Borek, Petr Daněk, Stanislav Duroň, Jiří Finger, Pavel Fryčák, Michal Giacintov, Pavel Grasse, David Helcel, Vít Janků, Vojtěch Jemelka, Daria Johanesová, Radek Liška, Martin Lubič, Tomáš Machovský, Petr Malý, Miroslav Malý, Jan Mléčka, Petr Nosál, Marek Novák, Milan Obenaus, Tomáš Pejpek, Jan Polách, Pavel Pospíšil, Jan Pospíšil, Otto Schneider, Petr Skoumal, Jan Šmoldas, Ondřej Spusta, Stašek Žerava
Zveme všechny příznivce krásné Olomouce (anebo odpůrce věžové obytné stavby v ochranném pásmu MPR) na druhé veřejné shromáždění.
Vývoj kauzy, kterou bedlivě sledujeme a snažíme se aktivně ovlivňovat už od roku 2012, opět dohnal Iniciativu Občané proti Šantovka Tower k nejzazšímu řešení, veřejnému shromáždění.
Před pěti lety se sešla početná skupina demonstrantů v momentě, kdy Odbor památkové péče Magistrátu města Olomouce vydal pro uvažovanou stavbu kladné stanovisko. Z hlediska památkové péče a dosavadní praxe rozhodování o nemovitostech v ochranném pásmu památkové rezervace to bylo něco nehorázného.
foto: Jindřich Andrš
Totéž „památkářské“ stanovisko dvakrát pro nezákonnost zrušil nadřízený Krajský úřad. Třetí kladné stanovisko zrušeno nebylo, protože mezitím investor (naštěstí neúspěšně) napadl samotnou existenci plošné památkové ochrany města.
Nyní má v investor v ruce v pařadí již čtvrté (!) kladné stanovisko od těch samých památkářů, pro stavbu mírně posunutou, avšak stejně vysokou a stále na území ochranného pásma MPR. Svému cíli je tak opět o krok blíž.
Své požehnání dali stavbě rovněž zastupitelé, kteří nedávno hlasovali proti schválení změny územního plánu, jež by do lokality Šantovky vrátila výškové limity, platné pro ostatní investory na území celého města.
Existují přitom nástroje samosprávy, které mohou neblahý vývoj zvrátit, tak, aby námi volení zástupci začali hájit veřejný zájem. Právě ochrana panoramatu takového významu, jakým je silueta historického jádra Olomouce, je deklarovaným veřejným zájmem.
Podpořte názor Mnisterstva kultury ČR, olomouckého Národního památkového ústavu , odborníků, kterým budoucnost Olomouce leží na srdci a všech ostatních, kteří nerovnováhu mezi nekontrolovaným dravým „rozvojem“ a zdravou úctou k historii a památkovým hodnotám města vnímají zcela přirozeně.
S laskavým svolením otiskujeme příspěvek Pavla Konečného, jenž zazněl na zasedání zastupitelstva města Olomouce 4. 6. 2018
„V Olomouci jsem se narodil a prožil zde téměř sedmdesát roků svého života. Také svým profesním působením jsem se usilovně snažil ovlivňovat kulturu našeho města, prezentovat a uchovávat jeho jedinečné historické, urbanistické i památkové hodnoty: 16 roků jako vedoucí a dramaturg olomouckého Divadla hudby a potom 19 roků jako odborný pracovník Památkového ústavu, z toho posledních pět roků (1995 -2010) jako jeho územní ředitel. Ve svém diskusním příspěvku chci apelovat na zabránění neodůvodněného a ve všech ohledech jednoznačně nepříznivého záměru výstavby tzv. „specifické výškové dominanty„ nazývané současnou vytříbenou hanáčtinou „Šantovka Tower“. Nechci zde snášet odborné argumenty pro negativní pohled na tento záměr. Jen doporučuji porozhlédnout se po blízkém zahraničním okolí a poučit se z jiných zkušeností při řešení obdobných problémů.
Chci zde připomenout studii profesora Hanse Sedlmayera z doby, kdy mu šlo o naléhavou záchranu ohroženého Salzburku – knížku nazvanou „Demolovaná krása“ (Die demolierte Schönheit) , kterou vydal před 50 lety (v r. 1965). Tenkrát se také začaly zvedat nad rodištěm W. A. Mozarta (1759 -1791) výškové stavby. Jako jedna z prvních – Hotel Evropa. Budova byla dokončena v 50. letech 20. století přes nesouhlas památkové péče ve formulaci tehdejšího konzervátora Salzburska dr. Theodora Hoppeho. Hotel na Rainerstrasse nedaleko hlavního nádraží, vysoký 56 metrů, byl vskutku první výškovou stavbou v Salcburku, ale po něm následovala v rychlém sledu hektická výstavba dalších výškových budov. V průběhu času se často diskutovalo o této budově, o níž mnozí psali jako o „skvrně Salzburgu“ a místní občané ji nazvali: „Mozarts Zigarettenkiste“ (Mozartova cigaretová krabice). Rozhodnutí obecní rady o demolici budovy z roku 1995 však nebylo realizováno a o čtyři roky později byla budova kompletně zrekonstruována.
Dnes stále čtyřhvězdičkový hotel láká klienty těmito slogany na svých webových stránkách:
Naše Salzburská nejvyšší budova vás potěší fantastickým výhledem na město Amadea Mozarta a jeho světově proslulé památky.
Ať už jste v Classic, Executive nebo Superior Executive pokoji, každý z nich nabízí opravdový komfort. Vyberte si mezi pokoji na 13 – ti podlažích, většinou s nádherným výhledem na staré město Salzburg.
Došlo zde tehdy k tomu, co by nás zajisté čekalo v Olomouci také … k privatizaci památkové a urbanistické hodnoty a krásy historického města. Pohled na něj bez rušivého vlivu „specifické výškové stavby“ je totiž logicky umožněn výhradně a pouze některým – vybraným obyvatelům či návštěvníkům této výškové dominanty. Ostatní obyvatele o tento pohled naopak jednoznačně ochuzuje.
Profesor Hans Sedlmayer tenkrát před lety upozorňoval na hrozící nebezpečí pro architektonické památky historických měst, jak je formuloval již v roce 1918 Max Dvořák, který ve svém „Katechismu památkové péče“ podrobně psal jak zabránit nesmyslnému ničení svědků minulosti:
Ta největší nebezpečí jasnozřivě spatřoval:
V nevědomosti a v indolenci
V hrabivosti a podvodech
Ve špatně pochopených pokrokových idejích a požadavcích současnosti
V nevhodných okrašlovacích a novotářských touhách, v umělecké nedovzdělanosti nebo namyšlenosti
Jak vidět, ta nebezpečí zůstávají i po sto letech stále stejná. Pevně doufám a věřím, že se odsouhlasí navrhovanýá Změna II. Územního plánu Olomouce s uvedenými limity výšky zástavby a s vyloučením výstavby specifické výškové dominanty, a že tak i nadále zůstane pro nás i pro příští generace
… „ korouhví této krajiny tiché a svěcené toliko a pouze žlutavý kostel, co vlá na hoře zelené“.
Pavel Konečný, 4. 6. 2018″
Děkujeme Mgr. Konečnému za skvělý příspěvek. Těm co váhají potvrdíme, že autorem citované básně je Jiří Wolker. Trávil spoustu času v domě své babičky stranou svatokopeckého chrámu a panorma města vnímal ještě jako prakticky nedotčené. Tam se vracet netřeba, ale netřeba také kazit je stále víc. A vzdor své pokrokovosti, jistě by se Wolker velmi divil, vida, že naše pokroková doba hodlá přetnout ke žlutavému kostelu prastarou alej vedoucí.
Spolek Za krásnou Olomouc pozval na zasedání olomouckého zastupitelstva 4. 6. 2018 osobnosti, jež s ním sdílí znepokojení nad nedostatečnou ochranou památkových hodnot města. Všichni vystoupili s hutnými (museli se vejít do pěti minut), poutavými a silnými příspěvky. Je nám líto, že jejich přítomnost a váha slov zaštítěná erudicí a silnou vazbou k Olomouci nepřesvědčila dostatečný počet zastupitelů. Představíme Vám je a publikujeme rovněž některé z řečí.
Za Olomoučany se do diskuse přihlásili
Mgr. Michal Bartoš, PhD./ Ekolog a pedagog se zájmem o téma enviromentální etiky a veřejného prostoru, od roku 1989 zaměstnanec Odboru životního prostředí MMOL, přes vedoucího Oddělení ekologické výchovy se dostal v roce 2007 do pozice ředitele Centra ekologických aktivit Sluňákov, dnes již celostátně respektované instituce, v jejímž čele stojí dodnes. Také jeho vazba na architekturu je přímá – výsledky práce nesou prestižní ocenění Grand Prix architektů 2007 a dokonce nominaci na evropskou Cenu za architekturu – cenu Miese van der Rohe. V roce 2014 obdržel s kolegy Cenu města Olomouce za počin roku (Dům přírody).
Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc, dr. H. c./ Český amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel a bývalý senátor, první porevoluční rektor Univerzity Palackého v Olomouci, následně rektor Středoevropské univerzity. Působil jako hostující profesor na řadě zahraničních univerzit. Byl členem rady a zastupitelstva v Olomouci v porevolučních letech, později ve dvou volebních obdobích senátorem Parlamentu České republiky. Získal Cenu primátora města Olomouce 2015! V roce 2017 převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Stříbrnou pamětní medaili Senátu.
Mgr. Pavel Konečný/ Významná osobnost kulturního a památkářského prostředí Olomouce, absolvent FF UPOL, v letech 1975 – 1989 vedoucí Divadla hudby Okresního kulturního střediska v Olomouci, od roku 1991 působil na místním památkovém ústavu, v letech 2005 – 2010 zastával pozici ředitele NPÚ, ú. o. p. v Olomouci. Etabloval se jako sběratel a popularizátor tvorby naivního či inzitního umění.
Jako hosté a odborní konzultanti vystoupili
Doc. Josef Štulc/ Čelný představitel památkové péče České republiky zabývající se teoretickými otázkami ochrany památek a metodami praktické péče. V letech 1990–2002 byl ředitelem Státního ústavu památkové péče. Do roku 2009 pracoval jako vedoucí konzervátor Národního památkového ústavu. Je viceprezidentem Českého národního komitétu ICOMOS a předsedou Pracovní skupina pro památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a pro památky žádající o zápis na tento Seznam. Je členem Vědecké rady pro státní památkovou péči Ministerstva kultury.
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc./ Přední historik umění a architektury, vysokoškolský pedagog. Je absolvent olomoucké univerzity (1971-1976) a od porevolučních let působí na místní Katedře dějin umění. Reprezentuje rovněž Ústav dějin umění České akademie věd. Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17. až 21. století. Je respektovanou osobností české i mezinárodní teorie architektury. V roce 2013 získal hned dvě zásadní ocenění: Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury a Poctu České komory architektů za rok 2013. Publikoval stovky vědeckých prací a knih, z nichž – namátkou – ta poslední, (mapující poválečnou panelovou výstavbu) získala v tomto roce (2018!) prestižní cenu Magnesia Litera.
Prof. Pavel Zatloukal/ Přední český historik umění, specialista na architekturu 19.-20. století, dlouholetý ředitel Muzea umění Olomouc, pátým rokem na odpočinku. Několik let byl členem olomouckého zastupitelstva a rady. I on je držitelem prestižního ocenění Magnezia litera za poutavou knihu (nejen) o olomoucké historii, Příběhy z dlouhého století. Není většího znalce olomoucké architektury. V roce 1998 získal Cenu města Olomouce v oblasti kultura, v roce 2012 v Cenu města Olomouce Počin roku.
Náš pohled podpořili také senátor MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
a poslanec Bc. Vojtěch Pikal
Nejedno oko nezůstalo suché, když promluvil olomoucký občan p. Jaroslav Krátký o tom, že v Londýně mají také mrakodrapy a že pařížská Eifelovka byla v počátcích své historie rovněž odmítána. Na to se nedalo říci nic jiného, než že Šantovka Tower je prostě moc malá; že bychom měli, když to teď jde, usilovat o věžák alespoň od půl kilometru výše. Jinak hrozí, že Olomouc zůstane avizovaným skanzenem a propadne se do provinčnosti nižší, než v jaké se nachází nyní. Tedy jen houšť a stále výš!
ZKO, 7. 6. 2018
Zde příspěvek bývalého ředitele NPÚ, ú. o. p. v Olomouc, Pavla Konečného
V minulosti podporu naší iniciativě vyjádřili také:
V pondělí 4. 6. dvacet zastupitelů odsouhlasilo způsob, s jakým se několik ministerských, městských a externích právníků vypořádalo s námitkami investora Šantovka Tower ke Změně č. 2 územního plánu. Elaborát dokonalý! Chyběly tři hlasy a už bychom skoro měli klid. To znamená, že do lokality, kde má vyrůst obytný věžák, by se vrátila výšková regulace, která platí pro celé území města. Jedenáct zastupitelů bylo proti, tedy de fakto se dá říct, že investrovi fandí (ODS, ČSSD – i přes tajné hlasování to dost kopíruje předchozí zastupitelstvo, kde se hlasovalo otevřeně). Jedenáct zastupitelů se zdrželo, čili asi nemá názor. To nás mrzí, protože se snažíme vysvětlit, že veřejný zájem, jímž bezpochyby ochrana památkových hodnot města je, má být prioritou. Nikdo nemůže předjímat výsledek soudu, který by ve finále rozhodl o případném finančním odškodnění investora kvůli promarněné investici. Můžeme však promarnit prestiž historické Olomouce pro budoucí generace?
K tomu jen malá citace Krajského soudu, který z podnětu žalobce (investora) v roce 2015 zrušil část územního plánu a vyzval k jeho nápravě. Týká se legitimity očekávání investora ve vztahu k příslibu rady města o podpoře z roku 2008. Podmínku architektonické kvality světové úrovně se splnit nepodařilo, jak trefně ve svém příspěvku na zasedání shrnul profesor Rostislav Švácha. Irelevantním se však jeví celý příslib a spoléhání se na něj:
"... Legitimita zásahů do vlastnického práva je opřena o stavební zákon, který definuje veřejný zájem jako ochranu hodnot území. Stanovení limitu maximálních výšek staveb je jedním ze základních principů prostorové regulace a výslovně ji vyžaduje vyhl. č. 500/2006 Sb....Podkladová urbanistická studie předložená developerem Radě města Olomouce (... 2008) počítala se zástavbou 6 – 9 podlažních budov a s výstavbou 20 podlažní výškové dominanty.... V důvodové zprávě, kterou soudu předložil odpůrce a která je výslovně v usnesení Rady města Olomouce ze dne 5.8.2008 zmíněna, soud zjistil, že výška zástavby a výška administrativních objektů byly označeny v bodě 3 důvodové zprávy za problémové body návrhu urbanistického řešení. Ve zprávě je konstatováno, že záměr není v souladu s požadavky územně plánovací dokumentace a cíli a úkoly územního plánování, neboť umístěním objektů o výšce 9 nadzemních podlaží by prokazatelně došlo k narušení účinků siluety MPR, k narušení harmonické rovnováhy výšky a měřítka zástavby a nebylo by dostatečně ochráněno prostředí MPR jako jedinečného urbanistického celku. Za akceptovatelnou výšku administrativních budov označil zpracovatel důvodové zprávy 6 nadzemních podlaží, tj. 21 m nad terénem bez technologického podlaží. Umístění výškové dominanty zasahující do dálkových pohledů na siluetu historického jádra města označila zpráva za nemožné bez prověření v rámci široké odborné a veřejné diskuse.Z citovaných dokumentů je zjevné, že Rada města Olomouce sice vyjádřila podporu developerskému záměru navrhovatele na revitalizaci areálu Šantovka, nicméně jednalo se o vyjádření podpory poměrně opatrné a zdrženlivé, činěné zjevně při vědomí nesouladnosti výškové hladiny zamýšlené zástavby s nutností ochrany kulturního dědictví města Olomouce. Označila-li rada předloženou studii toliko za možné východisko pro zahájení projednání záměru v rámci územního řízení a poukázala-li současně na problematičnost výškové hladiny zástavby, nemohl se navrhovatel spoléhat na to, že dokonce i samotná Rada města Olomouce bude jeho stavební záměry bezpodmínečně podporovat, obzvláště nebyla-li rada dosud seznámena s architektonickým ztvárněním celé navrhované zástavby. I pokud by však postoj rady města byl jednoznačně kladný, nemohl postoj tohoto orgánu založit legitimitu očekávání navrhovatele ve vztahu k akceptovatelnosti výšky plánované zástavby, neboť rada města nebyla a není orgánem, jemuž by zákon svěřoval jakoukoli působnost v územním řízení ani při schvalování ÚP.Schválení ÚP náleží do výlučné kompetence vyššího orgánu obce - ZMO. Rozhodování o umístění staveb v územním řízení náleží dle stavebního zákona do pravomoci stavebních úřadů, které tuto pravomoc vykonávají v rámci přenesené působnosti, tj. jako výkon státní správy. V případě Olomouce je stavebním úřadem MmOl. Příslib rady města, týkající se „podpory“ nadto velmi povšechně specifikovaných stavebních záměrů, tudíž postrádá jakoukoli relevanci. .."
Tento příslib však není jedinou berličkou, o níž se investor opírá. Hůře začalo být, když na hladinu záhadně vyplula dlouho zapomenutá mladší smlouva o spolupráci města se společností SMC Developement z roku 2010. I tuto situaci vám připomeneme odkazem na naši tiskovou zprávu z 16. 2. 2017.
Na pondělním zastupitelstvu (4. 6.) ji připomněl primátor města Antonín Staněk a vystoupil poté JUDr. Konečný, autor jejího právního rozboru, který zopakoval, že smlouva o spolupráci z r. 2010 je právně sporná, její části jsou patrně nezákonné, neplatnost však musí konstatovat soud.
Smlouva přesto funguje jako strašák a k radosti investora podvazuje možnost města Olomouc vystupovat korektně ve veřejnoprávních kompetencích – například schválit změnu územního plánu, přijmout stavební uzávěru apod.
Upozorňujeme opakovaně na detail, jímž se právní posudky této smlouvy například nezabývají: rozporem v obsahu klíčové přílohy: tělo smlouvy uvádí jako obsah přílohy č. 3 architektonickou studii, příloha č. 3 však obsahuje pouze tento situační plánek:
Šipkou jsme označili půdorys tehdy uvažované stavby, která se ani v nejmenším nepodobá pozdějším projektům Šantovky Tower z roku 2012. Tehdy, soudě dle toho, co proniklo do médií v letech 2008-2009, šlo o záměr zachycený v následující situci a vizualizacích:
Nic z toho se však neobjevuje v přílohách „Smluv“. A pokud by k tomuto záměru „Smlouva o spolupráci“ nepřímo odkazovala (v rámci jejího nově vloženého, vágního pojmu „Projekt celého území“), pak investor porušil závazky vyplývající ze Smlouvy už tím, že neupozornil město například na tak zásadní změnu, jakou je navýšení osmnáctipatrového věžáku o další čytři podlaží, nemluvě už o zcela odlišném architeltonickém projektu. Kdo tedy porušuje úmluvy?
S dobrou vůlí lze strašáka zažehnat. Předkladatel návrhu dr. A. Jakubec (TOP 09) jí projevil dostatek, ale mnozí radní a zastupitelé nikoliv. Patrně největším zklamáním této prohrané bitvy je způsob, jakým prošla. Nikdo z těch, co hlasovali proti způsobu vypořádání se s námitkami (tedy de facto proti přijetí změny č. 2 územního plánu) nesebral odvahu vysvětlit, proč tak učinil.
18. 5. 2018 uspořádal Spolek Za krásnou Olomouc a Iniciativa Občané proti Šantovka Tower tiskovou konferenci k aktuálnímu vývoji v této nekonečné kauze.
Tisková zpráva zde:
– projekt obytné výškové budovy Šantovka odporuje zákonu o památkové péči a poškodil by historické panorama Olomouce – po neúspěchu v územním řízení investor svůj výškový dům posouvá do nové polohy – nepřijatelný konflikt s historickým jádrem města se tím však neřeší – připravená změna územního plánu v lokalitě Šantovka znovu nastavuje pravidla zástavby platná jinak pro celou Olomouc – navíc upozorňuje na jednoznačný rozpor ŠTW s veřejným zájmem – přesto není jisté, zda zastupitelstvo města změnu schválí – Iniciativa Občané proti ŠTW proto naléhavě vyzývá zastupitele i širokou veřejnost, aby se zasadili za obranu zájmů Olomouce – rozhodující jednání zastupitelstva proběhne 4. června 2018
ŠTW V NOVÉ POLOZE
„Nad původním záměrem ŠTW situovaném na konci Šantovy ulice se zavírá voda. Hlavním důvodem jsou nakonec nedostatečné odstupy od bytových domů v Šantově ulici a od nové rezidenční čtvrti v bývalých Sochorových kasárnách. Tam developer respektuje výškové limity a tak ve schvalovacím procesu neměl potíže,“ vysvětluje Martina Mertová ze spolku Za krásnou Olomouc.
Investor ŠTW, Office Park Šantovka s.r.o., se však svého projektu nevzdává a mírně ho přesouvá do nové polohy u Wittgensteinovy ulice /obr.1/. Vlastní budova ŠTW se přitom svou výškou 78,6 metrů, půdorysem ani hmotově zásadně nezměnila a nadále zůstává v ochranném pásmu městské památkové rezervace se všemi nepříznivými dopady na historické panorama Olomouce /obr. 2-4 /. Investor již podal žádost o územní řízení a poté, co doloží všechny podklady, může vlastní řízení proběhnout již poměrně rychle.
ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU
Za této situace je nyní klíčové bezodkladné schválení Změny č. II Územního plánu Olomouc, která by v lokalitě Šantovka obnovila soudně zrušenou maximální výšku nové zástavby 23 metrů. Tím by konečně narovnala současný, již déle
než dva roky trvající nepřijatelný stav, kdy je možné v blízkosti historického jádra postavit budovu libovolné výšky. Všechny námitky investora ŠTW byly řádně posouzeny a dle zákona vypořádány a změna je připravena k projednání na červnovém zasedání zastupitelstva.
„Šantovka Tower je jednoznačně v rozporu s veřejným zájmem,“ uvádí architekt David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower a cituje přímo z textové části předkládané změny: „Záměr výškového objektu Šantovka Tower je z hlediska jeho jednoznačně negativního vlivu na urbanistickou kompozici, poškození panoramatu a charakteristického obrazu města Olomouce neakceptovatelný. ” A dále: “Obraz města Olomouce je v jeho v současné podobě obecně vnímán vysoce pozitivně. Jeho ochrana je tedy jednoznačně ve veřejném zájmu a plně v souladu s cíli územního plánování i koncepcí Územního plánu Olomouc.”
Olomouc je hned po Praze druhou nejvýznamnější městskou památkovou rezervací v České republice. Na důkaz toho, jak snadno lze harmonii historického centra narušit, je v textu změny územního plánu uveden příklad realizované výškové budovy na třídě Kosmonautů: “Budova MVŠO tvoří subtilním věžím jádra města konkurenci – je zkrátka příliš mohutná a vysoká a příliš blízko. Z
hlediska urbanistické kompozice a vlivu na panorama města tedy považujeme realizaci výškového objektu MVŠO za chybu.”
Podobnou chybu už nesmíme opakovat, soukromé zájmy developerů nesmí převažovat nad veřejným zájmem Olomouce, jejích obyvatel a návštěvníků. Tyto závěry jsou samozřejmé, zákon o obcích hovoří jasně: „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“
Přesto není v tuto chvíli jisté, že nezbytná nadpoloviční většina zastupitelů předloženou změnu územního plánu schválí.
„Situace je vážná, proto jednáme s olomouckými zastupiteli a krajskými politiky, oslovujeme významné osobnosti a aktivizujeme širokou veřejnost. Vzpomeňte si na demonstraci v roce 2013, kdy se u radnice sešlo přes 400 občanů,“ připomíná profesor dějin umění Rostislav Švácha.
Za Iniciativu Občané proti Šantovka Tower a spolek Za krásnou Olomouc:
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Mgr. Martina Mertová, Ing. arch. David Helcel, Ing. arch. Tomáš Pejpek, Ing. arch. Pavel Grasse, Mgr. Michal Krejčí, akad. soch. Martin Lubič, Mgr. Dominika Kovaříková, Ing. arch. Petr Daněk, Petr Macek